Prázdné trůny stojí na anarchistických principech, nenásilí, rovnosti, mezináboženském dialogu a vizi sociálně, politicky a klimaticky spravedlivé společnosti. Jsme pevně zakořeněni ve víře, ve víře v boha a ve vše-osvobozující lásku. Proto jsme vegankami, feministy, aktivistkami a buřiči. Nemohu zde mluvit za celé Prázdné trůny, proto doufám, že mi prominete, i vzhledem k orientaci této konference, že promluvím pouze za křesťanskou sekci.
Následujeme Krista. Krista osvoboditele. Ježíš roste z radikálně osvobozující židovské tradice, jak nám ukazuje evangelista Lukáš. Jeho matka, Marie, byla revolucionářkou: „Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně; vladaře svrhl z trůnu a ponížené povýšil, hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou.“ (Lukáš, 1:51-53) Ježíš Kristus byl nesmlouvavý k sociálním nespravedlnostem: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej, co ti patří, rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne. … bohatý těžko vejde do království nebeského.“ (Matouš 19: 21,23) Ježíš Kristus má na nás absolutní nároky, požaduje po nás takřka nemožné, milovat všechny dokonce i své nepřátele. Přesto to není výzva k nic nedělnání, varuje nás, že tyto absolutní nároky mohou přinést konflikt, meč, oheň. Prvotní církev odpověděla patřičně, odpověděla komunitním životem, sdilením majetku a rovností. Apoštol Pavel nás tak učí, že je to právě Kristus, v němž jsme si všichni rovni, muži, ženy, otroci a páni. Tyto kategorie jsou mrtvé. Je potřeba rozbít naše okovy. Ty okovy, které jsme světu, coby křesťané, nasadili díky alinaci s Římskou říší, státem, která trvá dodnes. Vojenské orlice, vlajky, ksichty na mincích mění podobu, násilí a dominance je stejná. To je antikrist v čisté podobě. Kristus je bohem, je bohem v lidské zbité nahotě, oděn do zkrvaveného snědého těla, je přibit na kříž, je bezbraný, křehký, je ten, jehož otec opustil. Není mašina na zázraky, není to triumfální bůh, jež žehná dělům, prezidentům a limuzínám. Je osamocen ve svém umírání a my jme tady pro něj. Pokud jej milujeme, měli bychom mu dovolit projevit se skrze naše čin, ruce a akce. Kristus je poslední, koná skrze antimoc, odmítá politické funkce ve jménu rovnosti a lásky.
Odmítá politickou dominanci. Je v těch a mezi těmi nejvíce utlačovanými, není v kostele nebo investičních fondech, kam proudí peníze z církevních restitucí. Ježíš Kristus byl politický vězeň a byl zabit policií. Konejme ne pro abstraktní spásu, ale pro následování jeho příkladu. Toto následování nás přiblíží ke Kristovu politickému programu, k novému milostivému létu, k návratu do ráje, k anarchistickému komunismu, k božímu království. Za pozitivní apokalypsu! Ve vanutí očistné osvobozující boží moci! Konejme, nebo to budeme my, kdo znovu přibije Ježíše na kříž. Protože Kristus je ten nejmenší z našich bratří, byl v každém vyhynulém druhu, je každou znásilněnou ženou, každou vybombardovanou vesnicí, je každým bezdomovcem, každým zabitým a týraným zvířetem, je dělníkem nespokojeným se svou mzdou, je Romkou marně hledající práci, je zastřeleným stoupencem teologie osvobození, zavražděným ruským antifašistou, je Palestinkou, která potratila na checkpointu, je kurdskou ženou na tureckých hranicích, je muslimem, který utíká před válkou, je každým trpícím a žíznícím. Není naším bílým západním pokrytectvím. Už nechceme býti Jidáši a Piláty, i když nám vyhrožují zákony, vězením a policií, chceme následovat pravdu a život.
Martin
PS: Zvukový záznam celé konference je zde.